Já osobně jsem se musela k Shalimaru léta pročichávat. Když jsem ho cítila poprvé, "voněl" mi jako stará skříň nacpaná naftalenem proti molům. Zatuchlé staré hadry. To byla koncentrace EDP. Pak jsem za nějaký ten měsíc vyzkoušela EDT a ta už mi přišla snesitelná, hlavně proto, že to bylo v létě a Shalimar je naprosto nejlepší v horku a vlhku, potom se na kůži rozvoní (i) do toho slibovaného vanilinu. Kadidlo a šťavnatá limeta zůstanou, ale vůně není tak úderná. Je to parfém ze starých časů, žádná rychlokvaška, co útočí na první signální... Pro mě je to vůně kadidla a cinzana s okrajem skleničky obaleným cukrem a pořádným kusem limety. Potvrdily se mi zkušenosti jiných - čím nižší koncentrace Shalimaru, tím více vanilky a méně kadidla. Možná to chce nejdřív dost odvahy, ale vůně je to krásná, v létě přímo bořská.