Na první pohled působí Club de Nuit jako docela spořádaná rodina. Hranaté flakony, podobný design, jedno jméno a barvy, podle kterých se v kolekci rychle zorientujete. Jenže stačí se podívat o něco hlouběji a tahle rodinná podobnost se začne rozpadat. Jeden parfém pracuje s citrusy a kouřovějším dřevem, další vytváří iluzi mořského vzduchu, jinde se objeví šafrán, kmín, oud nebo akord pojmenovaný Blue Crystals.
A právě proto by byla škoda projít Club de Nuit jen jako seznam flakonů a jejich složení. Tahle kolekce totiž docela dobře ukazuje, jak zvláštní disciplína parfumerie vlastně je. Parfumér nemusí používat něco, co skutečně voní po moři, aby vám moře připomněl. Nemusí mít v ruce modrý krystal, aby vytvořil představu jeho vůně. A jedna zdánlivě obyčejná ingredience může vedle růže fungovat úplně jinak než na kuchyňské polici.
Najednou není nejzajímavější otázka „Co v tom je?“.
Mnohem lepší je: „Proč to tam je?“
Moře ve flakonu? Parfumér k němu oceán vůbec nepotřebuje
U Club de Nuit Milestone najdete mezi hlavními tóny mořský akord. Bergamot a červené ovoce doplňuje fialka, dřevo, vetiver, pižmo a ambroxan, takže výsledná kompozice působí svěže, lehce slaně a vzdušně.
Jenže „mořské tóny“ neznamenají, že někdo během výroby parfému přivezl z pobřeží kanystr mořské vody.
Právě tady se vyplatí zapomenout na představu, že parfémová pyramida funguje jako recept na bábovku. Spousta tónů, které u vůní čteme, totiž nejsou konkrétní ingredience, ale akordy – kombinace několika aromatických materiálů vytvořená tak, aby náš mozek výsledný efekt přečetl určitým způsobem.
Parfumér tak může vytvořit dojem mořského vzduchu, mokrého kamene, čistého prádla, deště nebo třeba rozpálené pokožky. Nejde o kopii jedné konkrétní suroviny. Spíš o malou čichovou iluzi.
Milestone je proto zajímavý nejen tím, že působí „mořsky“. Ukazuje jednu ze základních věcí moderní parfumerie: často necítíme to, co je ve flakonu. Cítíme představu, kterou pro nás někdo poskládal.
Sillage není jen hezké francouzské slovo. Začalo u lodí
Club de Nuit Sillage má parfémovou zajímavost ukrytou už v samotném názvu.
Francouzské slovo sillage původně označuje brázdu nebo stopu, kterou za sebou ve vodě zanechává pohybující se loď. Parfumerie si výraz později vypůjčila pro podobný efekt ve vzduchu – vonnou stopu, která po člověku zůstává poté, co projde kolem vás.
Je to přesně ten moment, kdy někdo odejde z místnosti a jeho parfém tam ještě chvíli zůstane.
A právě tady se často plete sillage s výdrží nebo projekcí. Vůně může na pokožce vydržet mnoho hodin, ale sedět poměrně blízko těla. Jiná může během první hodiny vytvořit výrazný oblak, který je cítit několik kroků za člověkem, a později zeslábnout. Sillage popisuje především tu stopu v prostoru.
Armaf tedy jednu ze svých vůní pojmenoval prakticky podle samotného parfémového jevu.
Sillage zároveň pracuje s výrazně svěžími tóny bergamotu, citronu a limetky, které doplňuje černý rybíz, zázvor, fialkový list, růže, jasmín a kosatec. Právě kosatec stojí za krátké zastavení. V parfumerii totiž nemusí působit jako klasická květina. Často má pudrový, chladný a zvláštně hladký charakter, který může připomínat kosmetický pudr nebo dokonale naleštěný povrch.
Vedle ostrých citrusů tak vytváří zajímavý kontrast. A stříbrný flakon Sillage najednou dává o trochu větší smysl, než jen jako další barva v kolekci.
Šafrán patří do kuchyně. Jenže v parfému ukazuje úplně jinou tvář
Club de Nuit Untold je dobrý příklad toho, že krátká parfémová pyramida vůbec nemusí znamenat jednoduchou vůni. Šafrán, jasmín, ambrově-dřevité tóny, cedr a pryskyřice na papíře nevypadají nijak přehnaně složitě. Právě šafrán ale celý příběh výrazně mění.
V kuchyni ho známe jako jedno z nejdražších koření na světě. Jeho sběr je extrémně pracný a za jeho typickou vůni je z velké části zodpovědná aromatická látka zvaná safranal. Samotné aroma šafránu je ovšem mnohem komplexnější a vzniká kombinací řady těkavých látek.
Pro parfuméra je na něm zajímavé hlavně to, že nepůsobí jednoduše „kořenitě“. Šafránový efekt může být suchý, lehce kovový, teplý a někdy až kožený. Vedle ambrových a dřevitých tónů tak dokáže vytvořit úplně jinou atmosféru než klasické sladké koření typu skořice nebo vanilky.
A ještě jedna věc: když v parfémové pyramidě čtete „šafrán“, automaticky to neznamená, že uvnitř flakonu najdete extrakt ze skutečných šafránových blizen. Parfumér může jeho charakter vytvořit i pomocí jiných aromatických materiálů.
Parfémová pyramida zkrátka není účet z nákupu.
Kmín vedle růže zní zvláštně. Právě proto tam funguje
Ještě větší překvapení schovává Club de Nuit Intense Woman. Vedle růže, šafránu, gerania, fialky, pepře a muškátového oříšku najdete v srdci kompozice také kmín.
Ano, opravdu kmín.
V parfumerii má ale úplně jinou úlohu než v kuchyni. Jeho aroma může být teplé, kořenité a lehce animální. Ve vyšší koncentraci dokáže některým nosům připomínat dokonce přirozenou vůni lidské pokožky nebo potu.
A přesně proto se používá.
Parfuméři totiž nemusí vždy usilovat o něco dokonale čistého, uhlazeného a naleštěného. Někdy potřebují kompozici dodat trochu tělesnosti, tepla a napětí. Vedle růže funguje kmín jako někdo, kdo přijde na dokonale formální večírek a trochu rozbije atmosféru.
Růže může být velmi elegantní a klasická. Kmín ji udělá méně předvídatelnou. Oud, pačuli a ambra v základu pak celý parfém posunou ještě hlouběji do kořenitějšího a dřevitějšího směru.
A právě tady je vidět, proč informace „vůně obsahuje růži“ ve skutečnosti skoro nic neříká.
Růže vedle liči může působit svěže a šťavnatě. Vedle vanilky sladce. Vedle kmínu, šafránu a oudu získá úplně jiný charakter.
V parfumerii není nejzajímavější, kdo přišel na večírek. Mnohem důležitější je, vedle koho si sedl.
Parfémová pyramida není checklist. Précieux to ukazuje dokonale
U Club de Nuit Précieux I je seznam tónů skoro absurdně dlouhý. Ananas, citron, bergamot, hruška, růžový i černý pepř, karamel, anýz, květiny, dubový mech, dřevo, kůže, pačuli, pižmo, vanilka nebo ambroxan.
Na první pohled by to mohl být parfémový chaos.
Jenže lidský nos vůni nevnímá jako jednotlivá políčka, která postupně odškrtává. Když si parfém nastříkáte na pokožku, málokdo sedí a přemýšlí: „Tak, hrušku máme, karamel už dorazil, ještě čekám na kůži.“
Vnímáme výsledný efekt.
Karamel může zakulatit ovocné tóny. Pepř vytvoří ostřejší kontrast. Dubový mech a kůže stáhnou sladkost do sušší polohy. Pižmo a ambroxan pomohou jednotlivé části spojit.
Précieux je proto pěkný příklad toho, že samotný seznam ingrediencí bez kontextu mnoho neřekne. Ananas vedle karamelu bude působit jinak než ananas vedle kouřového dřeva. Vanilka s pižmem vytvoří jiný efekt než vanilka s oudem.
Jednotlivý tón je jen začátek.
Jeho společnost rozhodne, co z něj nakonec bude.
Modrý krystal neexistuje. Přesto může mít vlastní vůni
Nejnovější Club de Nuit Intense Overdose posouvá práci s parfémovými představami ještě dál. Ve složení se vedle bergamotu, mandarinky a ananasu objevuje akord nazvaný Blue Crystals. V hlubších vrstvách najdete také vanilkový květ, dubový mech, švestku, tonku, pačuli a další fantazijní akord označovaný jako White Powder.
Blue Crystals samozřejmě nejsou skutečné modré krystaly rozemleté do parfému.
Právě podobné názvy ale ukazují jednu z nejzajímavějších částí moderní parfumerie. Parfumér už nemusí napodobovat jen něco, co má v reálném světě vlastní vůni. Nemusí tvořit růži, citron, dřevo nebo vanilku. Může se pokusit vytvořit čichovou představu něčeho mnohem abstraktnějšího.
Třeba barvy.
Textury.
Chladu.
Průzračnosti.
A otázka už najednou nezní „Jak voní modrý krystal?“, protože skutečný modrý krystal žádnou univerzální vůni nemá. Otázka zní: Jak chceme, aby modrý krystal voněl?
Právě v tom má parfumér úplnou svobodu.
Blue Crystals může evokovat něco jiskřivého, studeného, čistého a téměř průhledného. White Powder zase pracuje s představou jemnosti, pudrovosti a hladké textury.
Moderní parfumerie si tak někdy svět jen nepůjčuje.
Ona si ho rovnou vymyslí.
Intense Man má vlastní internetovou zkratku. A málokterý parfém se dostane tak daleko
U celé kolekce samozřejmě nejde obejít Club de Nuit Intense Man, protože právě ten pomohl jméno Club de Nuit dostat výrazně do povědomí parfémových fanoušků.
Zajímavější než jeho klasická pyramida je ale to, co se kolem vůně postupně vytvořilo.
Na fórech, sociálních sítích a v parfémových komunitách se dlouhý název Club de Nuit Intense Man zkrátil na jednoduché CDNIM. Čtyři písmena dnes řadě fanoušků parfémů stačí k tomu, aby okamžitě věděli, o čem je řeč.
To je docela zajímavý moment v životě produktu.
Značka vytvoří název. Internet ho zkrátí. Komunita si vytvoří vlastní slovník.
A vůně tím získá něco, co žádná reklamní kampaň nedokáže jednoduše naplánovat – vlastní místo v parfémové kultuře.
Intense Man je zároveň dobrým příkladem kontrastu, na kterém Club de Nuit často staví. Citrusový a ovocný úvod s ananasem, citronem a černým rybízem se potkává s břízou, která kompozici přidává sušší, kouřovější až lehce kožený charakter.
Ananas tedy není zajímavý jen proto, že je v hlavě vůně.
Zajímavý je proto, že proti němu stojí něco úplně jiného.
EDT, EDP a Parfum nejsou tři stupně hlasitosti
Právě Intense Man nabízí ještě jednu dobrou parfémovou lekci, protože existuje v několika koncentracích.
A tady přichází velmi rozšířená zkratka: EDT je slabé, EDP silnější, Parfum nejsilnější.
Realita je trochu složitější.
Vyšší koncentrace vonných látek může znamenat delší výdrž nebo hutnější charakter, ale automaticky nezaručuje, že parfém vytvoří větší oblak kolem člověka. Některé lehčí formule mohou díky těkavějším materiálům působit v prvních hodinách výrazněji, zatímco koncentrovanější parfém může sedět blíž u pokožky a rozvíjet se pomaleji.
Výsledný efekt tedy neurčuje jen číslo koncentrace.
Rozhoduje samotná formule, použité aromatické látky, jejich těkavost i způsob, jakým na pokožce pracují.
Takže ne, EDT, EDP a Parfum nejsou tři polohy na ovladači hlasitosti.
A právě proto stojí za to jednotlivé koncentrace opravdu zkoušet, místo automatického výběru té s „nejsilnějším“ názvem.
Club de Nuit vás nakonec naučí číst parfémy trochu jinak
Možná právě to je na celé kolekci nejzajímavější.
Milestone ukazuje, že moře můžete vytvořit bez mořské vody. Sillage připomíná, že parfumerie má vlastní jazyk a vonná stopa za člověkem dostala jméno podle brázdy za lodí. Untold otevírá svět šafránu a jeho aromatické chemie. Intense Woman vysvětluje, proč může vedle růže dávat smysl kmín, zatímco Précieux ukazuje, že samotný seznam tónů bez jejich vzájemných vztahů často neříká skoro nic.
Overdose jde ještě o krok dál a nechává parfuméra vytvořit vůni něčeho, co ve skutečnosti žádnou pevně danou vůni nemá.
Modrého krystalu.
Najednou přestává být parfémová pyramida jen seznamem, který přečteme od hlavy k základu a za minutu zapomeneme.
Je to spíš mapa iluzí, kontrastů a nápadů, se kterými parfumér pracoval.
A právě proto je Club de Nuit mnohem zajímavější prozkoumávat otázkou „Proč?“ než otázkou „Co?“.
Protože přesně mezi nimi začíná ta nejzábavnější část parfumerie.
Nejoblíbenější